Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Inspirace ze světa vzdělávání

V minulém týdnu jsem měl možnost s kolegou se zúčastnit mezinárodní konference učitelů Learning teacher network v Ljubljani. Sjelo se zde přes 150 ředitelů, učitelů či zástupců různých organizací působících ve vzdělávání z 20 států (především z Evropy, ale byli zde i zástupci z Kanady, USA a Ugandy).  Jednalo se o 6-tý ročník setkání, který měl letos v podnázvu „Tvořivostní učení pro udržitelný svět“. Je pro mě vždy inspirací se zúčastnit takovéhoto setkání, neboť se najednou člověk dostane z českého pohledu na ten mezinárodní a zjišťuje cože to vlastně máme společného a kam směřují různé vzdělávací trendy. Jen se například dozvědět, že na světe je kolem 60 milionů učitelů, je docela zajímavá informace, když si člověk uvědomí, že těchto 60 milionů lidí utváří do určité míry to, jak bude svět fungovat v dalších letech.

Inspirací si vždy přivážím pěknou řádku a rád bych se zde o některé z nich podělil. Asi první je inspirace, kterou ve mě zanechali hlavní přednášející. Pořadatelé se vždy snaží nabídnout celému plénu několik inspirativních přednášek.  Tentokrát byli tři – Creativity and Passion in Education (Tvořivost a zaujetí ve vzdělávání) od Richarda Gervera, ESD – The Contribution of All Educators (udržitelné vzdělávání – přínos pro všechny vzdělavatele) od Charlese Hopkinse a A Fact Based World View (Pohled na svět založený na faktech) od Hanse Roslinga. Každý z nich je jiný a přesto jejich vystoupení zaujmou dle mého názoru každého. Jsou to lekce z prezentačních dovedností. Každý z nich je autentický a tomu o čem přednáší věří, má promyšlený koncept svojí přednášky s exelentní gradací a během hodiny dokáže nadchnout pro danou věc. Pokud máte zájem, podívejte se na jejich vystoupení na serveru Youtube (Richard Gerver, Hans Rosling), stačí se jen dívat a ani nemusíte rozumět :-) . Richard Gerver svoje vystoupení staví na příbězích, která vždy zaujmou a pak vše shrne ve velmi triviálních doporučeních. Jsou jednoduchá a přitom tak náročná. Jedno z nich mi utkvělo v hlavě. Mysleme učitelé na to, že v našich lavicích sedí lidé, kteří mají obrovský potenciál a nikdy nevíme, zda někdo z nich nemá nápad na to, jak vyřešit problém s energetickými zásobami Země nebo jak vyléčit rakovinu a je nutné u nich zachovat chuť neustále hledat a učit se. To je hlavním úkolem pedagoga!

Druhou inspirací bylo téma udržitelného vzdělávání. Jemu se hodně věnoval prof. Charles Hopkins, který tuto problematiku má v gesci i v rámci UNESCO. Kromě něj však zde bylo i několik workshopů, na kterých především Švédové mluvili o svých zkušenostech. Přišlo mi zajímavé to, že v našem pojetí se při zmínce o udržitelném rozvoji mluví především v intencích enviromentálního vzdělávání. Když však prof. Hopkins na jeden svůj slide promítnul více jak 80 pojmů, které do tzv. ESD (education for sustainable development – vzdělávání pro udržitelný rozvoj) řadí, uvědomil jsem si, jak úzce se na tuto problematiku u nás díváme. V pojetí ESD je zde obsaženo gender vzdělávání, výchova k demokracii, sexuální výchova, enviromentální vzdělávání a mnoho dalších. V těchto souvislostech pak vnímám naléhavost zařazení konceptu udržitelného vzdělávání do našeho vzdělávacího systému (jak do RVP tak i do ŠVP, ale především do reálné výuky). Bez dovedností spojených s udržitelností všech systémů se člověk v budoucnosti prostě neobejde. Základní ideje jsou vyjádřeny velmi stručně:
- Being (bytí)
- Knowing (vědění)
- Doing (konání)
- Living together (žití pospolu)

V praktické rovině se lze inspirovat od výše zmíněných skandinávských škol, které mají vystaven celý program The global school, který pracuje s myšlenkami udržitelného vzdělávání
ve vzdělávacím programu v celé jeho šíři.

Třetí inspirací byl program, s kterým pracoval Hans Rosling. Jmenuje se Gapminder a on je jeho tvůrcem. Co je úžasné, že tento nástroj je zdarma k dispozici na internetu. Jedná se o statistické grafy, které sledují různé parametry všech států světa v čase. Pomocí tohoto programu lze velmi ilustrativně vidět různé proměny světa v průběhu minulého a tohoto století. Je někdy až neuvěřitelné k jakým závěrům pomocí holých faktů lze dojít. Přednáška pana Roslinga měla pro mě dvě základní sdělení. První z nich je, že dle jeho průzkumů žije euroamerická společnost v iluzích o státech třetího světa. Například při jeho jednoduchém testu porovnávání úmrtnosti dětí, většina lidí uváděla státy třetího světa, ale realita byla opačná. Náše představy jsou vystavěny na stereotypech, které neustále posilujeme. Je nutné si uvědomit, že svět se dynamicky proměňuje a je opravdu nutné tento fakt přijmout a nebýt záhy překvapeni, že se v leckterých oblastech ocitáme na chvostu. Druhé sdělení je o neustálém přibližování se a stírání rozdílností mezi národy. Bylo pro mě zajímavé si uvědomit, že se vytvořila jakási globální představa o životě a úspěchu, ke které se snaží velká část lidí na Zemi dosáhnout. Otázkou je zda je to dobře nebo špatně. V rámci ekologie se hodně mluví o nutnosti diverzity biologických druhů, která může zabezpečit zachování ekosystémů. Co však diverzita lidí? Jaké to bude mít následky i na vzdělávání? Ta představa určité „unifikace“ mě po pravdě děsí.

Poslední inspirací byl pro mě workshop kolegů z UK ze Sussexu, který představili projekt Creative partnerships. Jedná se o velmi zajímavý koncept školy podporující tvořivost žáků. Jejich program je založen na reálných projektech různého charakteru od stavby dětského hřiště až po natočení vlastního filmu. Projekt je hodně vystaven na myšlenkách Sira Kena Robinsona, který se snaží podporovat ve vzdělávání tvořivost. Velmi důležitým konceptem je spolupráce s profesionály v daném oboru. Takže, když mají žáci pracovat na návrhu hřiště spolupracují s architekty a konstruktéry apod. a tak získávají, jak důležité znalosti potřebné pro tak náročný projekt, ale i následně dovednosti spojené s prací v týmu, s organizací svojí práce atd. Přišlo mi úžasné, že škola může být založena na projektech různého charakteru a skrze ně se žáci dostanou ke všem potřebným znalostem a dovednostem, které v životě budou potřebovat. Učení je pro ně vlastně spojeno s reálnými výsledky, které prezentují a na nichž se natrénují. Přišlo by mi velmi zajímavé, kdyby některá naše škola pojala svůj ŠVP jako sled dlouhodobých projektů pro jednotlivé ročníky, na kterých by se žáci naučili vše potřebné. Mám dojem, že by to byla cesta, která opravdu vede k naplňování klíčových kompetencí. Možná v tuto chvíli idealistická představa, ale zdá se, že někde to funguje…

Tolik inspirace, které ve mě zanechala konference Creative Learning for A Sustainable World.



    nikdo zatím nehodnotil

3 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Dane díky za inspiraci! Richarda Gervera i Hanse Roslinga jsem si na Youtube našla a opravdu si to užila. Doporučuji i ostaním :) Lucie P.

  2. avatar

    To je moc zajímavé. A byl tam nějaký příspěvek české provenience?

  3. avatar

    Zdravím, ano na konferenci byly celkem tři vystoupení za ČR. Jedno měly dámy z Univerzity Pardubice o tvorbě stadardu učitele v ČR, druhou měl můj kolega Jaroslav Faltýn ohledně výstupů projektu Pilot G a jeho příspěvek se jmenoval: Změna v myšlení učitelů v procesu přechodu k plánování vlastního ŠVP. A poslední trochou do mlýna jsem přispěl já s prezentací o metodické podpoře a tvrobě učitelské komunity kolem Metodického portálu. Název prezentace byl: Učitelé jako webová komunita.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.