Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Vede spolupráce a sdílení k úniku know-how?

Jedna z prohlášení, které řadím mezi myšlení odcházející doby je, že je nutné si svoje know-how chránit před konkurencí. Jsem hluboce přesvědčen, že je to názor, který je spojen s obdobím, kde jeden musí zvítězit a porobit ostatní. V tomto období je totiž nutné mít esa v rukávu, která trumfnou ostatní a dostanou je na lopatky, je to období boje. Jenže je to také období, které je charakteristické malou možností informování se navzájem a vidění hodnoty v druhých…Proč píši tento blog? Jeho důvodem je dát podnět k přemýšlení těm učitelům a ředitelům škol, kteří si právě myslí, že sdílení nápadů a informování o tom, co se děje na jejich školách, může vést k oslabení jejich pozice. Rozumím tomu, že se v současné době vede „boj“ o žáka a že se vlastně jedná o existenční záležitost. Přesto si myslím, že je to poněkud pokřivený pohled na situaci. Mám k tomu hned tři důvody.

Za prvé si myslím, že nikdo nemůže nic zkopírovat na 100%. Každý jsme jiný a každý vnímáme věci po svém, díky svojí životní zkušenosti. Pro příklad bych nemusel chodit daleko. Stačí se jen zeptat několika lidí, jak porozuměli sdělení, které někdo vyslovil v televizi, na schůzce či při zadání úkolu. Stejným způsobem je to s popisem či metodikou, která bude na stránkách portálu publikována. Každý si ji pochopí po svém a každý ji také tak bude aplikovat.

Za druhé i kdyby někdo využil vše podle návodu, jenž zde bude uveden, bude mít před sebou jinou skupinu, v jiné situaci a v jiném čase. Je ve zcela nové zkušenosti, na kterou musí reagovat a dokázat ji uzpůsobit. Takže například projekt „Náš les“ bude mít na několika školách zcela stejné zadání, ale výsledek bude rozdílný. Bude záležet na pedagogickém umu každého učitele, jak daný nápad zrealizují.

A za třetí, snad nejdůležitější věc. Jestliže přijmeme to, že jsme tvořiví jedinci, tak díky tomu, že někdo nabídne svůj nápad, podněcuje k tvůrčí činnosti ostatní. Jsem přesvědčen, že bezduché přebrání nápadu nebude fungovat. Proto, aby žáky daná věc bavila, musí cítit, že učitel do toho dal něco ze sebe. A když tam dá něco ze sebe, tak je to již vlastně originální a nové (viz argument číslo jedna).

Na závěr ještě o tom, jak ještě získat ze sdílení něco navíc. Současný portál již nenabízí pouhé přebírání nápadů, ale umožňuje spolutvorbu. Od komentářů až po tvorbu společných věcí ve wiki. Tento trend je vidět i v jiných oblastech – open source, cohousing, coffice… Je to pohled na svět, který říká, že pospojením toho, co umí každý z nás lze vytvořit novou hodnotu, která převyšuje pouhý součet jednotlivců (1+1 > 2). Učíme se to, zdaleka to není jednoduché, ale zdá se, že to lidi (a především mladé) zajímá a přitahuje. Myslím si, že tento přístup má svoje místo ve školách a to nejen v samotných hodinách, ale i v tom, jak učitelé budou přistupovat ke spolutvorbě svých příprav na hodinu, tvorbě atmosféry školy až po přístup k životu jako takovému. Zkoušejme se to učit a využívat nástroje a prostředí, které nám to teď ulehčují. Je to obrovská příležitost.


    nikdo zatím nehodnotil

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Proto, aby žáky daná věc bavila, musí cítit, že učitel do toho dal něco ze sebe. PŘESNĚ! Pravidelně se mě děti práci s pracovními listy, prezentacemi, materiály pro interaktivní tabuli ptají "Pančelko, to jste dělala (vymyslela, připravila) vy??

  2. avatar

    Rád jsem se dělil s "plody své práce" se svými kolegy a měl jsem štěstí že mi to většina vracela tím, že mi předvedla a nabídla svoje nápady.
    Moje babička mne kdysi učila: Přej a bude ti přáno. Já bych to její rčení mírně upravil: Dej a bude ti dáno!
    Musím ale říci, že většina nabídnutých nebo poskytnutých materiálů je v původní podobě jen obtížně přenosná. Dobře slouží a pomáhají tomu, kdo je vytvořil. Jejich další použití vyžaduje vždy nějakou úpravu. Na moje žáky, na mne samotného. A právě DUMy, návody ve WIKI takovou možnost jednoduchým a rychlým změnám možnost dávají. Jsou to geniální prostředky, které jsme my staří neměli a můžeme je těm současným učitelům jen závidět ( a nebo je ze svých archivů poskytnout )...

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.